Znásilnění lingvistiky (Milanem Petrákem)

Server prvnizpravy.cz informoval o výsledcích analýzy komunikace politických stran společnosti Bisnode. Studie by měla vypovídat o míře iracionality v textech jednotlivých stran a je založena na „unikátní metodice analýzy skupinové iracionality“ Milana Petráka. Problém je ve skutečnosti, že tato metodika kulhá na obě nohy.

Textová analýza je v pořádku a každý student lingvistiky ví, že její výsledky nejsou dobré ani špatné. Záleží na interpretaci a účelu. Pokud budeme hodnotit například pohádku pro děti a analýza ukáže většinový výskyt slov jako smrt, zranění a tragédie, zřejmě takový text nebudeme číst dětem před spaním. Naopak pokud se v článku pro manažery objevují nejčastěji výrazy cíle, zaměření nebo casflow, zřejmě se jedná o text, který je určen správné cílové skupině. Stále to však nijak nevypovídá o jeho kvalitě, pravdivosti nebo užitku.

V metodice Milana Petráka je problém již v samotném východisku. Autor sesbíral tisíce slov a v lexikální rovině je seřadil do kategorií určující jejich sémantickou definici. Tato definice je však největší kámen úrazu. Kategorie výroba nepřítele, agresivita obsahuje slova, která sem výrazově více méně zapadají (brutální, podvodník, zhoubný), ale také slova diskutabilní (lobby, primitivní, skandál) a významově neutrální (slepý, podivný, móda). Z jiné kategorie vyplývá, že autor považuje za iluzorní a kýčovitá slova jako svoboda, pravda, suverenita či zdraví. Dogmatismus je podle něj typický pro strany používající výrazy normální, přirozený nebo toužit, zatímco slova problematický, nesprávný a zjevný tento dogmatismus zmírňují. Také vám to nedává smysl?

I kdybychom pominuli výše uvedené scestné východisko a přijali jej jako základ solidní vědecké práce, výsledkem by byl stále jen lexikální rozbor, který nijakým způsobem nevypovídá o významu textů a myšlenkách v nich obsažených. Ne tak o racionalitě nebo její absenci.

Politika je souboj idejí a principů, alespoň by tedy měla být. Jde o princip plurality dobra, kdy každá strana definuje dle své filosofie, co považuje za dobré a špatné. Volič si pak vybírá, které dá přednost podle svého přesvědčení a názoru. Filosofii a myšlenku je vždy nutno popsat slovy. A ačkoliv slova mohou působit podprahově a jsou často v určitém smyslu sama o sobě do jisté míry vypovídající, jádro výpovědi spočívá v kontextu, ze kterého vyplývá význam textu a sdělení. Tento význam oslovuje voliče, který se sám o svobodné vůli rozhoduje, zda princip strany odpovídá jeho pojetí dobra, či nikoliv. Samozvaní arbitři přinášející v roli vědecké autority absolutní významy dobrých a zlých slov se hodí spíše do Orwellova románu 1984 než do demokratické soutěže myšlenek.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: