ANO, máme po volbách..

Předčasné volby jsou za námi.  Obavy rozumnější části národa, že dají vzniknout silné levicové vládě, se nenaplnily, nicméně i tak výsledek neslibuje příliš optimistickou budoucnost.

Drtivé vítězství oranžových komunistů se nekonalo a rozkol v ČSSD přišel pomalu dříve, než se zavřely dveře za posledním členem okrskové komise. To je jistě docela pozitivní.  Zelení socialisté se do parlamentu nedostali, což je také pozitivní. Stejně jako rána palicí do hlavy, kterou obdržela ODS, a snad se tedy konečně  místo rozhazování peněz daňových poplatníků rozhodne dělat pravicovou politiku . SPOZ pro někoho překvapivě skončila bez mandátu stejně jako pomatenci z  DSSS nebo pseudopravicový boboprojekt  Hlavu vzhůru. Výsledek TOP09 ukazuje, že je tu bohužel stále půl milionu voličů, kterým zřejmě přijde Hegerův fašismus sympatický, Kalouskovo diletantství nadějné a knížecí senilita roztomilá.  Očekávání Strany svobodných občanů byla dle vyjádření různých jednotlivců mezi 1,5 – 5 %, skutečnost není nijak oslnivá, ovšem spíše než za neúspěch bych to považoval za slibný start a výzvu k zintenzivnění další činnosti. Piráti dostali 2,66 % hlasů, což by taky mohl být slibný start, pokud však kluci kromě internetu začnou rozumět i politice a ekonomice. Okamurův marketing vynesl Úsvitu přímé demokracie skoro 7 %, podobně skončili Lidovci, kteří spíše než jako fanoušci křesťanství a demokracie působí jako vyznavači Aštar Šerana.

Největším překvapením je však 18,65 % pro ANO 2011, stranu, která dlouhou dobu neměla ani program. Čekal jsem osobně cca 11 %, ale že se najde skoro milion voličů, kteří si nedají dvě a dvě dohromady a skočí na koblihu prohnanému miliardáři, zřejmě bývalému agentovi Stb a největšímu příjemci dotací v ČR, to mě šokovalo. Navíc, vzhledem k výsledkům ostatních stran má Babišova strana velmi výhodnou vyjednávací pozici a jejich rozhodnutí mezi opoziční činností a připojení se k vládní koalici je klíčové.

A že to není snadné rozhodování dokazuje samotný Andrej Babiš, který chvíli do vlády chce, chvíli ne. Což ale přičítám spíše jeho nízké politické gramotnosti než nějakému strategickému rozvažování. Chvílemi se totiž zdá, že pomalu ani neví, co to vláda je. Stačí se podívat, jak blábolí, když se jej Václav Moravec zeptá na druhý důchodový pilíř. Při dotazu na obsazení postu předsedy PS to zase skončilo tak, že mu stejný moderátor musel vysvětlit, o jakou funkci vůbec jde. Babiš tomu zkrátka moc nerozumí, a tak jen dokola opakuje, že přišel do parlamentu pracovat, že odstraní korupci a že bude stát řídit jako firmu. (Jak řídí tento podnikatel firmy se mimochodem můžeme podívat třeba do týdeníku Reflex. Že zmiňovaný článek trefil do černého, dokazuje i následná reakce.) Tohle ale možná před volbami příznivci ANO 2011 nepoznali. Možná jim ani nevadilo, že proti Andreji Babišovi vede slovenský Ústav paměti národa soudní spor kvůli vážnému podezření z aktivní spolupráce s Stb. A dokonce ani lobování v parlamentu za přimíchávání bio složky do pohonných hmot, které nám připomínají rozlehlé lány žluté řepky na našich polích a díky kterému inkasuje Agrofert sta miliony  dotací na úkor peněženek daňových poplatníků. (O tomto Andrej Babiš lže, když tvrdí, že biopaliva nařídila EU. Nařídila, ovšem podíl 5 % do roku 2020. My jsme na šesti procentech už nyní.) Nějak se ztratila i skutečnost, že se podnikatel snažil zkorumpovat předsedu Svobodných Petra Macha, když nabízel finanční podporu výměnou za vypuštění odporu proti evropským dotacím z programu strany. Voliči se spokojili patrně jen s prázdnými frázemi o odstranění korupce a nahrazení kmotrů, byť ten, kdo je vyslovuje, se úspěšně prosadil právě v prostředí kmotrů a korupce. V prostředí regulací a evropských dotací, ze kterých vesele prosperuje a které obecně považuje za velmi důležité. („Já nemám rád ty regulace a ty byrokraty v EU, ale my těch 70 miliard dotací jednoduše potřebujeme.“ Viz Hydepark. A navíc nepotřebujeme, naopak bychom bez nich paradoxně ušetřili.) A argument, že ten, kdo je bohatý, nepůjde do politiky kvůli penězům? Tak za prvé je tu moc, což není zcela zanedbatelná záležitost, a propojení hospodářské moci s politickou je velmi lákavé. Za druhé bych chtěl konečně vidět nějaký empirický důkaz podporující tuto tezi. Naposledy jsme tu měli vykuka Víta Bártu, který zrovna taky neměl hluboko do kapsy. A pokud bychom se podívali do historie, krásným příkladem byl římský senát, kde existoval majetkový cenzus pro kandidaturu do úřadu – senátoři zkrátka museli být majetní. Že by jim to zabránilo v korupci, pletichách, zradách a hromadění dalšího majetku nekalými způsoby, se taky říct nedá.

Vážení voliči, odevzdali jste svůj hlas člověku, jehož obdivované impérium je vybudované minimálně pochybným způsobem, člověku, který se nezdráhal pohybovat na hraně zákona  a za hranou morálky, Člověku, který lže a poskytuje vám vyprázdněné fráze. Člověku, který kvůli vlastnímu zisku s klidem sahá do vašich peněženek. Oportunistovi s vlivem hospodářským, mediálním (MF Dnes, LN) a teď díky vám i politickým. Těšte se..

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: